Martin

Když bylo Martinovi 25 let, stál před rozhodnutím, které mu během krátké chvíle změnilo celý život. Lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor na pravé noze. Po konzultacích s lékaři se Martin rozhodl pro amputaci ve stehně. Ze dne na den tak přišel o nohu.

Život se mu změnil od základů. Všechno, co do té doby dělal automaticky, se musel naučit znovu – od chůze až po běžné každodenní činnosti. Martin se ale nikdy nechtěl smířit s představou, že by amputace měla určovat, co ve svém životě může a nemůže dělat. Amputace pro něj nebyla tečkou. Spíš začátkem další etapy.

Život se mu sice změnil od základů, jednu věc mu ale nevzal – touhu plnit si sny.

Po několika letech se Martinův kolega zmínil o létání. Možná by to pro někoho byla jen nezávazná poznámka. Martin si ale v tu chvíli vzpomněl na svůj dávný dětský sen – jednou létat. A rozhodl se, že to zkusí.

V roce 2022 se přihlásil do kurzu pro piloty kluzáků v Aeroklubu Mladá Boleslav. Instruktoři tehdy netušili, co všechno bude Martinův hendikep pro výcvik znamenat. Brzy ale zjistili, že jeho protéza nemusí být překážkou. Martin navíc od začátku ukazoval, že má nejen obrovskou motivaci, ale také schopnost rychle se učit.

Jeho výcvik probíhal na běžných kluzácích bez speciálních úprav. Instruktoři postupně ověřovali, jak Martin zvládá jednotlivé situace a zda dokáže protézou bezpečně pracovat s nožním řízením. Jedním z důležitých momentů bylo například zvládnutí vývrtky. Martin musel prokázat, že dokáže i v krizové situaci správně reagovat a bezpečně kluzák ovládat. Obstál. Pilotní výcvik zahájil na jaře 2023 a v listopadu téhož roku přišel první sólový let na Blaníku. Po přistání měl podle svých slov obrovskou euforii a úsměv od ucha k uchu.

Krátce po svém prvním sólovém letu dostal nabídku, která změnila směr jeho dalšího létání. „Když jsi tak rozjařený, pojď si zkusit, jestli ta tvoje noha zvládne i let na zádech,“ řekl mu instruktor Honza Sobotka. Společně usedli do ASK-21 a Martin poprvé vyzkoušel akrobacii – výkrut, loping i souvrat. A bylo rozhodnuto.

vzpomíná Martin.

Akrobacie v sobě spojovala všechno, co měl Martin rád – sportovní výkon, přesnost, koncentraci, dynamiku i překonávání vlastních hranic. Začal proto trénovat a připravovat se na závodní létání.

Pilotní výcvik dokončil v srpnu 2024. V roce 2025 absolvoval své první závody a v roce 2026 se na start postavil znovu. Jeho cílem je dál trénovat, závodit, zdokonalovat se a jednou se stát display pilotem – pilotem, který předvádí akrobatické sestavy před diváky.

Martin dnes létá s vysokou amputací pravé dolní končetiny a protézou. Jeho výcvik přitom nevyžadoval speciálně upravený kluzák. Musel si najít vlastní způsob, jak protézu při řízení využít, a zároveň zvládnout všechno, co se od pilota očekává.

Létání mu dává něco, co by mu po amputaci mohlo na první pohled připadat nedosažitelné. Pocit svobody, pohybu a možnosti dělat něco, co ho opravdu baví. Na konci letového dne bývá Martin často vyčerpaný. Celý den na letišti znamená nejen samotné létání, ale také spoustu chůze, přesouvání letadla, cestu na start nebo do hangáru. Přesto popisuje svůj pocit po létání jednoduše: je naprosto spokojený a šťastný.

Dnes je mu 44 let. Z člověka, který se v pětadvaceti letech musel vyrovnat s amputací pravé nohy, se stal pilot, který se věnuje akrobatickému létání. V České republice je dokonce jediným aktivním akrobatickým pilotem s tímto hendikepem.

Jeho příběh přitom není o tom, že by nikdy nenarazil na překážku. Je o tom, že překážka nemusí znamenat konec. Někdy to jen znamená, že člověk musí najít jiný způsob, jak pokračovat. Martin ho našel. Ve vzduchu.