Diagnózy a symptomy

Nestabilita ramene

Existuje mnoho příčin nestability ramene. Fyzioterapie a ortézy tvoří důležité části úspěšné terapie.

Shrnutí

Příčiny, symptomy a léčba

Ramenní kloub je jedním ze tří synoviálních kloubů v ramenním pletenci. Jde o vysoce pohyblivý kloub ovládaný svaly. K nestabilitě v oblasti ramene mohou vést různé faktory.

Příčiny

Příčiny

Nestabilita ramene může mít různé příčiny. V některých případech spouštějí nestabilní situaci v ramenním kloubu přetažené kapsulární vazivové struktury nebo poruchy svalové funkce. Jiné případy mají traumatické nebo pooperační příčiny.
Nestabilita ramene se často týká kloubu horní paže a ramene (glenohumerální kloub). V těžkých případech však může být postižen celý ramenní pletenec se všemi třemi synoviálními a dvěma chrupavčitými klouby.
Nestabilita může vést k dislokaci. V tomto případě kloubní hlavice nadloktí již nesedí ve své normální poloze v kloubní jamce tvořené lopatkou (scapula).

Symptomy

Symptomy

Jedním z hlavních příznaků akutní luxace ramene způsobené např. nadměrnou laxicitou struktur kapsulárních vazů je omezená pohyblivost v ramenním kloubu spolu s bolestí. To je provázeno náhlou bolestí a bolestí při pohybu a také změněným tvarem ramene s prohlubní na akromiu (kostěný výběžek na lopatce). Často bývají poškozeny cévy a nervy v oblasti podpaží, což může vést k poruchám prokrvení a tedy i nepříjemným pocitům v paži.

Diagnóza

Diagnóza

Nestabilitu ramene diagnostikuje ortoped po provedení podrobné anamnézy a posouzení nálezu. Další informace o přesném stavu ramene poskytnou zobrazovací postupy, jako je rentgen, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI). Současně lze diagnostikovat nebo vyloučit doprovodná svalová poranění.

Terapie

Terapie

Zatímco terapie nestability ramene je vysoce individuální, většinou se volí konzervativní přístup formou fyzioterapie. Zvláštní důraz je kladen na stabilizaci svalů v celé oblasti ramene. Běžně se používají ortézy, aby doba hojení nebyla neprodlužována následkem nekontrolovaných pohybů.
V případech, kdy pacient netrpí pouze laxicitou vazů, ale dojde i k dalším poraněním, je často nutná operace s následnou rehabilitací a imobilizací operovaného místa po dobu 3 až 12 týdnů. Cílem je navrácení původního stavu pomocí vhodné fyzioterapie, lymfodrenáže a pohybové terapie. Ortézy také dokážou v tomto stavu kloub stabilizovat a předejít zbytečné bolesti.

Zpět ke každodenním aktivitám: tři kroky k ortéze Ottobock
  • Zde najdete přehled všech ortéz a bandáží, které by vám mohly pomoci. Vezměte si seznam s sebou na příští návštěvu lékaře.
  • Poraďte se se svým lékařem o tom, která ortéza je nejvhodnější. Lékař vám pak může napsat recept na vhodnou ortézu.
  • Vezměte svůj předpis do společnosti poskytující zdravotnické potřeby. Poskytnou vám vaši novou ortézu a upraví ji tak, aby přesně odpovídala vašim tělesným rozměrům.